Za účasti 40 lidí, kterým učarovala snídaně v trávě oběd pod žhavým srpnovým sluncem a večeře u do červena rozžhavených balvanů, vonících esencí šalvěje a lístků sušeného tabáku se uskutečnil přírodně-naturisticky-umělecko-přátelský letní tábor. U Machova u Hronova (Jiráskova) u Náchoda, teda přesně tady: http://mapy.atlas.cz/mapa/devitka.
Organizace se ujal s příkladnou nezištností a obětavostí Peter Malínek, zdejší člen (Teddybear), mj. otec nově vzniklého, dlooooouho diskutovaného a očekávaného NUDA-plavání v Praze.
Mottem byl život přírodních kmenů, kteří se bez překážek civilizace dovedou radovat z krás přírody, dobrých přátel a výrobků svých rukou. To první nám bylo dáno nevídanou měrou, polohou tábora - v liduprázdném údolí jednoho ze zapadlých koutů Broumovska. Nejenže nám bylo celé k dispozici, také celé okolí v okruhu několika kilometrů se prakticky nevyskytoval žádný rušivý element. Asi největší rozruch zde dělá podhorská říčka Židovka, která nám dokreslovala už tak syté vjemy z okolní přírody. Vystavěním hráze jsme si vytvořili hezkou přírodní nádrž (o hloubce asi 170cm), kde jsme chladili svá těla před chvílemi neúnosnými paprsky srpnového slunce a také při vypařování se v indiánské sauně. Ta byla jedním ze středobodů celého tábora. Upřímě se přiznám, že jsem nejprve nad myšlenkou "sauny ve stanu" jen mávl rukou a myslel si svoje: jo, to si chvilku dáme pokec ve stanu, pak se ohřejeme u ohníčku a půjdeme (na skleničku). Skutečnost byla ale radikálně jiná. Trochu vám popíšu jak se taková sauna staví. Tedy, ona je to spíš pára než sauna, ale vedro je tam víc než v sauně (pozn. vypařivšího se). Stan asi postavit umí každý, tenhle vypadá ale spíš jako iglú. Kostru tvoří dlouhé větve, které se zapíchnou proti sobě a svážou se do oblouku. To naše iglú mělo asi 5 m v průměru a na výšku (uprostřed) cca. 160 cm. Plášť tvořila celta z táborové sprchy, což utvořilo ve sprše rázem naturistické prostředí. uprostřed sauny se vykopala asi 1 m široká jáma, do které se navážely na lopatě (některé) úplně žárem rudé balvany. No, a to je vlastně ohledně teorie všechno. To co ovšem dělalo z těchto věcí záležitost No. 1 celého tábora byla celá atmosféra, která obřad sauny obestírala. Ten začínal tancem-průvodem okolo žhavících se kamenů. Při něm se sborově děkovalo slunci, že nám svítí, Zemi, že nás nese, ohni, že nás hřeje, bouřce, že se nám vyhne, Boříkovi, že je tu s námi... Z pohledu vašeho monitoru možná lehce legrační, ovšem na té louce u Židovky této dosti zvláštní atmosféře propadli dokonce i (někteří) puberťáci, kteří ze sebe jinak dostanou jen několik (málo) sloganů z těch nejtrapnějších TV reklam. Ale zpět k sauně. Známkou, že kameny jsou připraveny je jejich pukání, řekl bych přímo střelba. Pak je načase postoupit do sauny. Tam se všichni nashromáždí kolem jámy a specialista-lopaťák začne vozit první kameny. Jejich přítomnost v téměř temném stanu už dává tušit cosi tajemného. Každý kámen je přivítán sborovým: "Vítej bratře!" Ve tmě stanu vypadají spíš jako rozžavené dřevo, žár vydají ale netušený. Pokračuje ale obřad. Ten vede indiánská babička, která počká na zklidnění v davu a za úplného ticha přednese: "Dávám kamenům šalvěj jako ženský princip". Asi ho na ně fakt nasype, protože po stanu se rozline krásná, jemná vůně. Jinak je ale až na nepatrné téměř umrlčí světýlko z kamenů úplná tma. Po chvilce se šalvěj i s představou nepolapitelného ženského principu vytratí a babička, opět za napjaté atmosféry pronese: "Přidávám kamenům tabák jako mužský princip..." A po stanu se rozprostře silná vůně (mužnosti . Dosud je ale pořád jen takové, celkem nijaké teplíčko. Nálada je už dosti napjatá, protože všichni čekají, že za chvilinku nastane peklo. První odvážlivec zkusí: "Polej kámen!". Babička neviditelnou rukou vyleje na kameny první dávku vody. A už jde do tuhého, teplota rázem stoupne a všechny obestře horká mlha promísená ženským i mužským principem. První oblak opadne a už je tu další hlas: "Polej kámen!. Dav ožívá a dožaduje se nových a nových objetí horkých nárazů páry. Slabší povahy nezvládají situaci a první z nich vykřikne: "VEN!" A už se všichni hrnou ze stanu a desetistupňová voda Židovky je naše jediná záchrana. Do vody letí všichni, komu to nestačí tak si lehne přímo pod hráz, kde se tvoří krásně příjemná, ledová sprcha. Nakonec se všichni přesvědčí, že ledová voda je VŽDYCKY ledová a postupně se shromáždí zpět u ohně. Měli jsme štěstí, že po dobu našeho tábora byl první týden úplněk, takže v přestávkách mezi saunami jsme zažívali krásné chvíle uvolněnosti, přátelství i nových poznání pod krásně rozzářenou letní noční oblohou. Sauna se za večer opakovala několikrát, se stejnými pochody, podle nálady za zpěvu např. Červená se line záře apod. Po důkladném vypaření se někteří úplně zdeformovaní jedinci odplížili do stanů, ostatní vydrželi při měsíčku přes půlnoc, indiánská babička, jakožto nejstarší, nejvitálnější, nejenergičtější, nejaktivnější člen tábora pravidelně uzavírala kolem třetí ráno tuto nádhernou a nezapomenutelnou seanci, aby ráno jako první vstala a flétničkou svolala táborníky k rozcvičce. O tom ale zase příště. Přeju vám krásné sny s vůní ženského a mužského principu.