Tohle téma by mě asi samotného ani nenapadlo, ale po přečtení dvou článků jsem se docela nedchnul. Napřed jsem chtěl téma jen dát k diskuzi a na články odkázat, ale po jejich druhém přečtení jsem zjistil, že jeden je psaný na jedné noze v přeplněné tramvaji a druhý je zase ve stylu "puberta stále žije" a "hurá na ně". Můj pohled je možná trochu jiný.
     Jako rodina se dvěma dětmi jsme si s kojením užili celkem dosti zážitků a jak už to bývá, došlo i na veřejnost :-). Jednou Daniela krmila kluka dokonce na zápraží jedné "odlehlé" chaty (bez plotu), kam se zrovna vrátili majitelé, samozřejmě nám dosud cizí lidé. Protože to ale bylo v závětří, tak jsme se tam uvelebili a nic netušíce tam rozbalili, já krajíc se šunkovým a Daniela svoje poprsí. Reakce příchozí paní domácí byla ryze mateřská a celý akt naší vycházkové svačinky byl završen společnou kávou na terase našich nových přátel.
To ale asi nebyla ta ona správná veřejnost. Veřejnost, to je anonymní dav, který se nepřetržitě valí kupředu a vytváří obraz všehochutě, spěchu a stereotypu. To je veřejnost šedivá, špinavá a nestojí ani za jedno ucucnutí mateřské tekutiny. Na takovou svačinku musí být klid, zeleň a celkem teplo. V tom případě si maminka vyhlédne lavičku v oblíbeném parku, zarygluje nožní brzdu a protože se z kočárku už ozývá neodbytné uááá, bééé, (dramatické nadechnutí) a méééé, tak drobečka vydoluje z vozítka. A po zhodnocení a vyhození pemprsky s pozůstatky minulé svačiny dojde k tomu tak dožadovanému ukojení pudu sebezáchovy, nasycení. Uáááá se změní v mu mu mumumumumumumu... klid a mír ze rozhostí vůkol. A veřejnost si to frčí bez přestání kolem. Na poštu, do banky, na jednání, na záchod, do tunelu. Čísla, paragrafy, termíny, PENÍZE. Maminka to kolem tak poklidně pozoruje, jako by chtěla říct: "Jen se podívejte, kdyby nebylo MNE, tak je vám ten všechen váš spěch, všechny ty ceny ropy, burzy všech měn světa i to odsouzeníhodné bombardování pěkně na dvě věci. Na NIC a na PRD." mumumumu mu mu m... A už chrní, kluk jeden ušatá. Teď už jen to nezbytné grrrrrrrrrrrrrrk a popojedeme zase kousek dál.
     A veřejnost, když se večer dolopotí domů, narovná záda, spolkne nezbytný prášek pro uklidnění. Pak zase jen zkonstatuje: "Zase jsem dneska nic nestihnula, zase mi klesá obrat, zase mi napařili penále... Ale viděla jsem tam v parku ženskou, člověče, normálně s nahejma prsama. Ne jako, že by se předváděla, ona tam krmila děcko. Tak mě člověče napadlo, jestli my fakt neděláme spoustu věcí zbytečně, bez účelu a jen proto, abysme měli u někoho navrch. Ten pohled na tu maminu, to bylo vlastně všechno, kvůli čemu se lidstvo pořád někam pachtí. No nic, kouknu na zprávy, natáhnu budík - zítra mám hned od rána honičku, na filozofování není kdy.

     Tak mě napadlo, že taková kojící maminka v parku, to je ta nejpřirozenější propagace naturismu. Žádná reklama, žádné přemlouvání, žádné pochybnosti. Prostě přirozenost jak má být. Nevím přesně, jestli s přibývajícími kojícími maminkami v parcích vzroste i počet naturistických pláží. Vím ale docela jistě, že to dnešní náledí je poslední záchvěv čarodějnice Zimy. Ta už úplně přesně ví, že za pár dní skončí na hranici a nám všem nastane MÁJ, lásky i naturistů požehnaný čas.

DISKUZE na téma KOJENÍ NA VEŘEJNOSTI

Tento článek si dosud přečetlo návštěvníků.