Písek plný pohody - Benešovský mlýn
Po loňské velmi zdařilé akci, se letos opětovně sešli naši přátelé naturisté v Benešovském mlýně nedaleko Písku. Zdejší naturisté zde uspořádali již druhé podzimní setkání. Přestože Svatý Petr neseslal na toto setkání příjemné počasí, Písečáci si s touto nepřízní velmi dobře poradili, neboť měli připraveny dvě varianty pro uskutečnění soutěžních her. Soupeření pánských a dámských soutěžních dvojic se konalo v sále a jednotlivé dvojice byly náhodně složeny. Soutěžilo se v různých zajímavých disciplínách, jako například jízda zručnosti s malou včelkou, koloběžkový způsob běhu s lavorem na jedné noze, kdy za běhu musel soutěžící ještě skládat kostky domina, protahování pingpongového míčku rukávy a mnoho dalších soutěží. U všech těchto soutěží jsme obdivovali nápaditost a vtipnost jejich pořadatelů. Přestože nálada účastníků při příjezdu do Benešovského mlýna byla ovlivněna špatným počasím, po urputných soubojích v těchto hrách se na tvářích účastníků objevilo mnoho úsměvů.
Po skončení soutěžních her bylo spuštěno mlýnské kolo, a věřte nevěřte, z protékajícího potoka se vynořil opravdový vodník. Bylo nám až líto, že v chladném počasí se nemůžeme
ve svém naturistickém oblečení k němu přidat.
Večer jsme se všichni sešli ve společenském obleku, který tvořila zástěra s laclem. Až v průběhu večerní zábavy jsme pochopili, jak skvělým nápadem toto oblečení bylo. Během večera se opět konaly soutěže, které si v nápaditosti a vtipnosti nezadaly s těmi odpoledními. Vítězové odpoledních i večerních soutěží obdrželi hodnotné ceny. K tanci a poslechu
se podařilo pořadatelům zajistit vynikající živou hudbu, která dodala celému setkání neopakovatelnou atmosféru.
Píseckým naturistům se podařilo opětovně vytvořit skvělé setkání, na které budeme dlouho vzpomínat a za které jim patří náš obdiv a poděkování. Můžeme se jen těšit, že za rok nás místní naturisté opět pozvou.

Milan a Drahuš Kavenský
Organizátor akce: L. Benák beny.foto@volny.cz  Písek

ITALIA 1996
Již je to něco přes rok, co jsem dal čtenářům Naturisty v tzv. "Tipu na dovolenou" návod, jak lze cestovat do Španělska přes Istrii (viz článek v bull. Naturista 2/1996-léto "Espagne 1995")

Letos jsme se rozhodli cestovat až na jih Itálie, konkrétně do kempu Pizzo Greco http://www.pizzogreco.com  v Kalábrii. Tentokrát ale necestujeme naslepo, inspirací nám totiž byly zkušenosti Ing. F. Hájka, které publikoval v bulletinu Natur - info 1995 v článku "I v Itálii si najde naturista místo na slunci". I když pan Hájek varoval před velkou vzdáleností, nám to po zkušenostech ze Španělska nevadilo, a navíc nás tam hnalo letošní chladné počasí. Pro ty cestovatele, kteří se velkých dálek nebojí, ať je tento můj článek inspirací pro tento rok, příp. roky příští.
Jako obvykle, cestu jsme opět rozdělili do dvou etap. Cíl I. Etapy - severní část Istrie jsme zvládli v jednom dni a do vln Jadranu jsme se vnořili ještě za světla. Že je voda chladnější než obvykle se dalo očekávat, vždyť počasí se ještě nestačilo ustálit a "jarní bouřky" se protáhly až do začátku srpna.

Po týdenním pobytu pokračujeme v cestě na jih, zbývajících zhruba 1 300 km rozdělujeme do dvou dnů + část noci. Začínáme právě noční jízdou, cestujeme podél Jadranu až k Rimini, následující den pokračujeme k poloostrovu Gargano a odbočujeme na Foggii. Zatím se vyhýbáme dálnicím kvůli vysokým poplatkům (za jedno auto s přívěs. vozíkem účtují jako za auta dvě!), ale cesty jsou zde dobré a až na zcela ucpanou Pescaru se nám cestovalo velmi příjemně. Další den se v pohodě dostáváme vnitrozemím přes Potezu a Metaponto k Ionskému moři a večer se ocitáme v cíli své cesty v kempu Pizzo Greco. Ten nebylo lehké najít, neboť jsme přehlédli odbočku v Isole di Capo Rizzuto. K celkovému dojmu z cestování, zejména ve II. etapě, přispělo to, že jsme vesměs projížděli různorodými krajinnými scenériemi. Ta nádhera se prostě nedá popsat, to se musí vidět.
Pocity celé výpravy na konci cesty na jih vyjádřil jeden z nás se slovy: "...a teď sebou plácnu a deset dní se nehnu". A tak to také z počátku vypadalo. Kemp Pizzo Greco je jediným naturistickým kempem na jihu Itálie, rozlohou spíše menší a vybavením je na solidní úrovni: menší samoobsluha, kde pořídíte zákl. potraviny, ovoce, zeleninu a pitnou vodu (pozor, v kempu není pitná voda), restaurace, taneční parket, malé hřiště a hlavně písečná pláž a teplé moře. Voda je teplá i večer (teplota se pohybuje kolem 30°C a všude je písek na pozvolně klesajícím dnu. To není Jadran, ani Egejské moře, či divoká Costa Brava. V kempu jsme si připadali jako jedna velká rodina, všichni byli přátelští, prostě klid a pohoda. Pokud budete mít lenošení dost, pobyt lze zpříjemnit výlety do Isoly, Catanzara či Crotone. A co počasí? Slunce praží, ale vedro se dá vydržet, moře, ač je přes den hodně teplé, přece osvěží a kemp je dostatečně zastíněn stromy a stínícími sítěmi. Od místních se dovídáme, že pršelo od května do srpna jen jednu hodinu.
Pro cestu zpět jsme si zvolili delší trasu směrem na Řím. Nevyšel nám noční průjezd Neapolí (cestovní zmatky) ani Pompeje (nevhodná doba). Jsme totiž rychlejší, než jsme čekali (jízda po neplacené dálnici až do Salerma), snad to vyjde alespoň v Římě. A vyšlo! Viděli jsme toho moc, fotoaparáty jenom cvakaly. Skoro celodenní výlet nás hodně vyčerpal, nejvíc nás trápilo úmorné vedro, ale z Říma jsme odjížděli velmi spokojeni. Další den pokračujeme podél Tyrhenského moře, v Grossetu odbočujeme do vnitrozemí na Florencii. Kratší zastavení je nezbytné, pak pokračujeme k Benátkám. Prohlídka Benátek následuje další den. Opět nám vše vychází, to co vidíme, zachycujeme nejen okem, ale i filmem, zpět z náměstí San Marco se vracíme lodí po impozantním Canal Grande.

A už je tu opět Istrie. Dvoudenní aklimatizace je skoro nezbytná a na cestu domů se vydáváme večer.

Během 30 dnů jsme ujeli celkem 5 000 km (včetně výletů). Ceny za pobyt v kempu byly příznivější než vloni ve Španělsku, neboť nám uznali slevy pro členy UNA (známky INF vylepeny). Doporučujeme těm z Vás, kteří se chystají vyrazit autem - jeďte raději dvěma automobily.
Češi jsou na jihu Itálie výjimkou, a tedy i vítáni, zvláště pak mezi naturisty.

Na shledanou v kempu Pizzo Greco v roce 1997 Vladimír Kovařík

Dva roky práce
Dovolte mi, abych napsal pár slovo právě končícím dvouletém období, ve kterém v čele
naší unie stál námi zvolený předseda Ing. Josef Stříška.
Pro některé budou mé informace novinkou, někteří je znají a některým zřejmě nebudou má slova vhod. Přesto mi dovolte, abych zde vyslovil své názory, neboť k tomu má náš časopis sloužit. Před dvěma lety jsme volili nového předsedu, neboť nastala doba, kdy bývalý předseda Ing. Petr Vilinger musel odstoupit z funkce, protože jeho volební období bylo u konce. Hledal se nový, vhodný kandidát, který by prapor UNA pozvedl a nesl dál po započaté cestě, kterou pečlivě vyšlapával Ing. Vilinger a jím zvolené představenstvo. Nebude na škodu věci připomenout, že už při předsedování pana Vilingera  docházelo často k tomu, že představenstvo se více či méně zužovalo pro práci, kterou bylo pro unii třeba vynaložit. Nejednou bylo slyšet, že manželé Vilingerovi jsou na práci v unii sami, že představenstvo se těžce dává dohromady pro vedení početné členské základny. Dá se říci, že manželé Vilingerovi táhli celý obrovský kolos, jakým UNA bezesporu je, sami. Ještě že měli
na pomoc redakční radu časopisu Naturista, která i když v podstatě pracovala pouze ve dvojici, a to Ing. Zdena Radošová a Ing. František Hájek, byla jim oporou. Do těchto problémů přišly volby nového předsedy, do kterých byl jako kandidát navržen Ing. Josef Stříška, dlouholetý člen UNA. Já osobně jsem byl u toho, když pan Stříška souhlasil se svou kandidaturou, avšak kladl si podmínku, že mu v práci pomůže právě odstupující předseda, neboť pro kandidujícího pana Stříšku to byl krok do neznáma.
Po zvolení pana Stříšky do čela unie se tento však odvážil k radikálnímu řešení při volbě svých spolupracovníků do představenstva. Původní pětičlenné představenstvo zúžil na tříčlenné, přičemž vedle zkušeného Ing. Vilingera, kterého ustanovil místopředsedou, si jako jednatele zvolil mě, přestože mé členství v UNA nebylo ani dvouleté. A protože jsem tedy od té doby přímo u zdroje všech událostí, mohu vám popsat ty následující, které dostaly velmi rychlý spád. Na první společné schůzi představenstva došlo k takové bouři a vzájemnému vyměňování názorů na další vedení a prosperitu unie, že se zdálo, že v tomto složení to snad ani nepůjde. V představenstvu docházelo k názorové roztříštěnosti, a přesto nový předseda kočíroval unii dál, a to tak bravurně, že členové, kteří nebyli do potíží zainteresováni, si ani nepovšimli, že se něco děje. Když se zdálo, že se rozbouřené moře uklidnilo, přišla nová rána, která měla předsedu zaskočit. Bylo to složení funkce šéfredaktorky časopisu Naturista Ing. Radošové z rodinných důvodů. Toto by však složilo jiného předsedu, ale našeho Pepíka nikoliv. Tento kliďas v čele unie rozdělil práci na časopise mezi sebe a své kolegy v představenstvu a pokračoval ve své spanilé jízdě řízení unie. A světe div se! Unie funguje dál, časopis funguje dál a podle docházejících dopisů i spokojenost členů UNA narůstá.
V závěru svého volebního období dostává Ing. Stříška další nemilou zprávu. Manželé Vilingerovi se pro své povinnosti vůči svým zaměstnavatelům nemohou tolik věnovat práci v UNA tak, jak tomu bylo dříve. Ve skutečnosti to znamená oslabení nejen práce v představenstvu, ale i v oblasti zahraničního styku. Je ovšem až zarážející, jakým stylem náš předseda tuto další překážku překonal a jakou silou a vervou dojíždí do cíle svého volebního období. Je až s podivem, že při těch problémech, které ve své funkci měl, dokázal stmelit členskou základnu, dokázal přinejmenším udržet úroveň časopisu, zbavit unii finančního strádání, zorganizovat letní rekreaci pro své členy a v neposlední řadě přilákat do UNA členy nové. Já, i přesto, že jsem byl po dobu oněch dvou let po jeho boku, nevím, jakým způsobem on toto všechno dokázal. Za to vše mu patří náš obdiv a poděkování. Pro mě osobně zůstává jediným možným kandidátem na funkci předsedy UNA právě on.

Petr Kohlman

Problémy italských naturistů
Dovoluji si Vám zaslat tento příspěvek, převzatý z italského deníku CORRIERE DELLA SERA z 23/8/1996.

Nejdříve předesílám:
Byli jsme spolu s manželkou členy UNA a po tři roky navštěvovali čtvrteční plavání
v bazénu a odebírali rovněž Váš časopis. Proto mne docela překvapilo to, co uvedený italský deník píše o naturistech jedné lokality v Itálii. Italská Unie naturistů (FENAIT) protestuie proti zásahům policejních oddílů www.fenait.org
ŘÍM: Čtyři zátahy během jednoho měsíce proti naturistům na pláži v Sabaudii poblíž města Latina na jih od Říma. Stěžuje si na ně pan Carlo Conslglio, profesor biologie na Univerzitě La Saplenza v Římě, a zároveň předseda Unie naturistů kraje Lazio. Přehnaná aktivita karabiníků a přímořských policejních hlídek, obrácená proti naturistům, kteří navštěvují pouze vyhrazený úsek pláže v Sabaudii, vyvrcholila v doslovném honu na naturisty, a to jak z moře, tak i z písečných dun na pláži.
"Proti takovéto absurdní perzekuci - říká prof. Consiglio - musí parlament najít co nejdříve zákonné východisko z polovičatosti a dát definitivně práva všem těm, kteří chtějí na vyhrazených místech praktikovat naturismus." Předseda FENAIT upozorňuje, že existuje návrh zákona na "uznání naturistického hnutí", předložený senátu Stranou zelených. Toto se stalo za minulého kabinetu, avšak o dokumentu se nikdy nehovořilo, teprve nedávno byl znovu předložen. V očekávání projednání ministerského dekretu doporučuje předseda FENAIT z kraje Lazio, aby se policejní oddíly věnovaly mnohem důležitějším věcem: "Potírání nezákonného rybolovu, pašování a provoz motorových lodí pár metrů od návštěvovaných pláží." Profesor Consiglio uznává, že už po dobu dvaceti let soudy vždy stejně plně osvobozují naturisty zadržené policejními oddíly, a proto se oprávněně domnívá, že takovýto postup připravuje Itálii nejméně o pobyt 500 tis. turistů. "Tisíce německých, anglických a holandských turistů dávají přednost Francii, Chorvatsku, Španělsku a pobřeží Řecka. V Itálii, v zemi absurdního pronásledování, se necítí klidní."

Za správnost překladu ručí a zasílá Milan Trsek, Praha

Diskuze na téma: HISTORIE NATURISMU U NÁS